zpět na seznam...

Vzdělanostní ekonomika jen odpovědností veřejného sektoru?

(Profit - 14. 7. 2014)

„Chceme, aby ekonomika celé Evropské unie včetně České republiky byla postavena především na nových technologiích, na inovacích, na vědě, výzkumu, abychom byli vzdělanostní ekonomikou, abychom víc netěžili a nedolovali, abychom měli velkou přidanou hodnotu a aby ČR i díky tomu prosperovala," řekl Pavel Bělobrádek, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Slova, která od něj zazněla před letošními volbami do Evropského parlamentu, vystihují tendenci, jež je dominantní pro snažení ekonomických i politických elit posledních 25 let.

Pojmy znalostní či vzdělanostní společnost označují stav společnosti, kdy vědění vstupuje do tržního procesu zhodnocování jako prvek, který přináší vyšší zisk než klasická průmyslová výroba. Pojem Knowledge-society použil sociolog Daniel Bell pro postindustriální společnost již v padesátých letech minulého století. Ve vzdělanostní společnosti přináší vyšší přidanou hodnotu zpracování informací než pouhé zpracování materiálů. Navíc dochází, díky mimořádně dynamickému rozvoji těchto vědomostních segmentů ekonomiky, k jevu, kdy se vysokoškolský titul stává nikoli posledním vzdělávacím článkem, ale základním odrazovým můstkem pro další, zpravidla celoživotní, vzdělávání.

Odpovědnost za toto trvalé udržování a zvyšování kvalifikačních standardů nemůže dlouhodobě stát jen na veřejném systému vzdělávání. Stále častěji se také mluví o ekonomizaci vzdělání, neboli proměně tohoto nehmotného statku – vzdělání – v klasický produkt. Vzdělávání se stává plnohodnotným zbožím. Vysoké školy jsou pak tedy schopny dodávat jakousi základní verzi a o další zvyšování úrovně tohoto produktu se musí podělit jak instituce primárně vzdělávací, tak privátní sektor, který poptává nebo konzumuje služby takto vzdělaných odborníků.

Zejména společnosti pohybující se v IT byznysu pociťují tento tlak na špičkově erudované specialisty dlouhodobě. Proto je logickým důsledkem jejich zájem o zakládání výukových a školicích center. V poslední době jsme měli možnost zaznamenat otevření právě takového centra firmou WEBCOM, jedním z klíčových partnerů Microsoftu pro dodávky podnikových informačních systémů. Zeptali jsme se výkonného ředitele WEBCOM Stanislava Hlobilka na impuls, který vedl k otevření nového vzdělávacího centra Webcom Education Point.

„Naše první velmi pozitivní zkušenosti byly s adaptačním programem pro studující a absolventy. Tento projekt jim dával možnost již během studia účastnit se formou stáží chodu naší společnosti a osvojit si tak všechny potřebné dovednosti pro následný plnohodnotný přestup z akademické půdy do praxe. Efekt takového programu je několikerý: přispívá k zaměstnanosti mladých, vede k celkové profesní saturaci absolventů a zároveň občerstvuje personální portfolio společnosti,“ sumarizuje zkušenosti se začleňováním zaškolených absolventů do praxe Stanislav Hlobilek.

K otevření Webcom Education Point (WEP) také významně přispěl fakt, že tento projekt byl spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj a Ministerstvem průmyslu a obchodu. Konkrétně se jednalo o Operační program Podnikání a inovace, program Školicí střediska. Tedy program, který podporuje soukromý sektor v přebírání odpovědnosti v oblasti terciálního vzdělávání a dalšího zvyšování kvalifikace. „Naším cílem je, aby se WEP stal místem, kde se budou koncentrovat špičkoví odborníci z naší branže, právě tady budou schopni poskytovat nejen našim zaměstnancům, obchodním partnerům, ale také široké veřejnosti ty nejnovější poznatky a informace z oboru. Jsme si vědomi faktu, že pouze vysoce erudovaní profesionálové mohou adekvátně prospívat svým firmám i celé společnosti,“ uzavírá svou rozvahu o poslání WEP Stanislav Hlobilek.